Behistunský nápis

Behistunský nápis je epigrafická památka na vysoké skalní stěně mezi Kermánšáhem a Hamadánem v Íránu, kterou nechal krátce po roce 521 př. n. l. pořídit perský král Dareios I., aby oslavil vítězství nad rebely v prvních letech své vlády. Dvacet metrů dlouhý a sedm metrů vysoký nápis je psán klínovým písmem ve třech jazycích – staroperštině, akkadštině a elamštině – a doplňuje ho obraz Ahuramazdy, pod nímž stojí král a devět spoutaných vzbouřenců – Açina, Nidintubel, Martija, Fravartiš, Čiçatachma, Fráda, Vahjazdáta, Aracha a Skuncha. Na desátém vzbouřenci Gaumátovi, který leží na zemi, má Dareios položenou levou nohu. V textových partiích se podává celá historie Dareiova nástupu na trůn, od převratu proti Gaumátovi až po boj se skythským knížetem Skunchou kolem roku 519 př. n. l.

Poprvé byl nápis okopírován Henrym Rawlinsonem roku 1836 a ve staroperské verzi zveřejněn roku 1847. S pomocí nápisu se podařilo vyřešit poslední zásadní nejasnosti kolem klínového písma.

Source: Wikipedia